Járek z čísla 12 získal titul NEJLEPŠÍ SOUSED

V první půli března 2016 pokračovaly v obytné části mlýna zednické práce vynucené havarijním stavem podlahy v sekničce; naši nejbližší sousedé se připravovali – ostatně stejně jako my mlynářští – na oslavu významného životního jubilea tatínka, dědečka, pradědečka a bezvadného souseda – prostě na Jarkovy osmdesátiny. Že to je nějaký omyl, dyť na to nevypadá – tak to jsme slyšeli od našich známých opakovaně, ale pamětníci v naší rodině věděli své a svolali nejvyšší menářovskou radu, aby navrhla pro oslavence důstojný dárek. Usnesli jsme se celkem rychle a nakonec i jednoznačně, že těm nejvýznamnějším osobnostem bývá při takové příležitosti udělováno nějaké vyznamenání (jako třeba lev) nebo titul (jako např. čestný doktor). A bylo vymalováno. Diplom graficky upravila renomovaná malířka, prateta našich vnoučat, Vendulka Zouplnová, podepsal jej nejstarší žijící potomek mlynáře Karla Žandovského, Jirka Beneš.

Titul NEJLEPŠÍ SOUSED je nejvyšší vyznamenání udělované jednou za sto let menářovskou radou a lobovala za něj nejvíc Olga. Té vozil Járek jako maličkému škvrněti v demižonu kojeneckou vodu až z drásovské studánky. (Pokud nevíte – Olga se narodila v sedmdesátých letech minulého století a to na Skaličce už nebyla ve studních voda vhodná podle pečlivé hygienické správy pro malé děti a zase ještě nebyl současný vodovod – otočíte kohoutek a teče.) Dnes si často vody moc nevážíme a mnohdy si dost nevážíme ani bezvadných sousedů; v naší rodině však panuje k Jarkovi upřímná úcta: komusi vytáhl traktorem auto ze sněhové závěje (ne, tolik sněhu už letos nebylo), jinému z bahna na cestě do Lažan (kdepak, to tam ještě nevedla zpevněná cyklostezka); přivezl nám potřebné dřevo, zrní pro drůbež, zoral pole, …. Každý jsme uměli říct o něm něco pěkného. Chvály zaznělo na naší rodinné radě ještě hodně, ale teď už pár fotek z oslavy:

Oslavenec s rodinou


fotili jsme s chutí, ale moc nám to pořád ještě nejde


zato harmonikář z Drásova to zvládl na jedničku


bylo prostě veselo, ani gratulanti nechyběli


spokojenost byla i u baru


a tohle je oslavenec se sosedem Jirkem ze mléna

Bylo nám spolu prostě pěkně - snad nám odpustíte, že jsme přišli na oslavu až v podvečer, udělali jen pár nedokonalých fotek a hned je vystavujeme na našem webu. Pokusili jsme se zachytit tu příjemnou atmosféru a upřímně napsat DÍK !! celé Jarkové rodině a vlastně všem Skaličákům, kteří budovali naši útulnou hospůdku a kteří tu žijí s námi v dobrých sousedských vztazích.

Zdenka ze mlýna s rodinou
Skalička, 19. března 2016