V lednu 2016 se u nás ve mlýně zbortily schody mezi
kuchyní a sekničkou
a vypadalo to na pěknou havárii. Pozvali jsme odborníky
a domluvili další postup. To vlhko bylo nejen patrné na podlaze,
ale i na zdech.
Přiložené fotky jsou z počátku března 2016
Možná bychom měli vysvětlit, že dlouhá léta parádní útulná seknička pana mlynáře
změnila svůj charakter počátkem padesátých let minulého století.
Mlýn tehdy přestal mlet mouku a stal se hospodářskou budovou místního JZD.
Na pomoc dostali jézéďáci brigádniky, ubytovali je v sekničce
a prorazili dveře
na silnici. Ty jsou tam dodnes; začátkem devadesátých let ještě dostaly zvenku
ten pěkný přístřešek. Seknička nyní připomíná spíš chodbu, ale máme ji
pořád moc rádi. Panimáma Žandovská v ní zvládla mezi léty 1890
až 1907 celkem asi
třináct porodů; dospělého věku se dožilo sedm dětí. Dnes už si to jen stěží
umíme představit. Tolik z historie; snad zase něco příště, bude-li zájem.
My jsme teď aktuálně vedle okna pověsili dlouhá léta pečlivě uložený obraz; přišli jsme na něj
při nutném vyklizení věcí v sekničce. Připomíná dobu první republiky,
kdy se v těchto prostorách intenzivně žilo.
Tak, prosím, držte palce: nám i té sekničce a odkazu, který s trochou fantazie představuje. Žilo se dřív mnohem skromněji. Zkusme si společně vážit všeho pěkného, co se za těch posledních sto let podařilo. A ODSTRAŇOVAT PODLE SVÝCH MOŽNOSTÍ TO NEPOVEDENÉ, CO SE NÁM NELÍBÍ. Celá staletí se obraceli naši předkové se svými obavami k Panence Marii. Přidali jsme závěrem její novodobou podobu zavěšenou k ochraně mlýna.
Doufáme, že příště už nabídneme optimističtější fotky.
Dík Vám všem, kdo nám pomáháte.
menářští na Skaličce u Tišnova
březen 2016